Za každým návštěvníkem kurzu stojí obvykle silný příběh, který je většinou velmi citlivý a osobní. Přesto se ukrajinští manželé Mariia a Grygorij svěřili, za jakých okolností se do České republiky dostali. Tito sedmdesátníci přijeli z ukrajinského Mykolajivu do Zlína v polovině března. Nyní jsou tisíc kilometrů od domova, který denně bombarduje ruská armáda. Cítí, že potřebují češtinu, aby v novém prostředí nebyli úplně ztraceni. Zároveň tak chtějí poděkovat místním lidem za lásku a vstřícnost.
„Nechali jsme na Ukrajině dům i našeho psa, o toho se teď stará náš soused. Naše dcera zůstala na Ukrajině. Češtinu potřebujeme pro běžnou komunikaci, abychom se co nejlépe dorozuměli v každodenních situacích,“ říkají oba dva shodně. „Jsme už starší lidé, na výuku se ale i přesto moc těšíme, chceme se seznámit se základy češtiny a dozvědět se zajímavosti o české kultuře. To je naše pocta zemi a lidem, kteří nás tady přijímají,“ doplňují.
Fakulta humanitních studií, konkrétně Ústav moderních jazyků a literatur, proto zahájila dva bezplatné osmitýdenní kurzy češtiny. „V tuto chvíli máme přihlášených 16 lidí. A hlásí se nám další, počítáme tedy s tím, že se počty účastníků budou ještě dále navyšovat,“ uvádí koordinátorka kurzu Petra Bačuvčíková.
Lidé z Ukrajiny jsou často schopni komunikovat spíše jen ve své rodné řeči, částečně v ruštině, výjimečně i v anglickém jazyce. V prvních lekcích se potýkají zejména s latinskou abecedou, se kterou se většina z nich prozatím téměř nesetkávala. Učí se základní slovní zásobě, společenským frázím a také správné výslovnosti.
„Atmosféra kurzu se v prvních hodinách nesla v duchu počátečního vzájemného seznamování a mapování znalostí. Vyučující by rádi vytvořili pro účastníky prostředí, kde se budou všichni cítit bezpečně a budou moci dělat rychlé pokroky. Studenti jsou v České republice zhruba měsíc, jedna studentka dorazila dokonce až v den zahájení kurzu,“ popisuje lektorka Petra Bačuvčíková.
„Mezi studenty jsou velké rozdíly a je vidět, že někteří z nich se výuce českého jazyka již věnovali. Zpočátku se jim zdála výuka jednoduchá, ale například s vyjádřením záporu slovesa „být“ či vyjádřením určitých výrazů narazili na stupňující se obtížnost češtiny. Součástí hodiny byla jak gramatická cvičení, tak opakování výslovnosti,“ sděluje své první dojmy z výuky lektorka Petra Hanáčková.
Studenti projevili zájem dozvědět se více o českém vzdělávacím systému a reáliích. Celkové složení skupiny je velmi pestré. Jsou zde studenti, senioři, matky s dětmi i profesionálové z odvětví inženýrství, managementu, vzdělávání či bankovního sektoru.
„Výuka probíhá převážně česky, občas si ale vypomůžeme s výkladem přes ruštinu nebo angličtinu, případně šikovnější studenti překládají ostatním do ukrajinštiny. Navzdory důvodům, kvůli kterým kurz vznikl, je atmosféra na hodinách příjemná a uvolněná. Studenti jsou vděční, že mají možnost se učit česky na půdě univerzity, kde k tomu mají k dispozici veškeré zázemí,“ uzavírá lektorka Veronika Galačová.
