Zlín – 10. února 2021 – Mysleli jste si, že studium plastů řeší jen výsledný produkt a ne celý jeho životní cyklus? To byste se ale pořádně mýlili. Omezení plastových odpadů, recyklace a biopolymery jsou našimi klíčovými tématy a účast na projektu SEALIVE důkazem toho, že to děláme dobře.
Ústav inženýrství ochrany životního prostředí Fakulty technologické UTB se zapojil do průkopnického projektu SEALIVE financovaného Evropskou Unií. Ten by měl do roku 2023 poskytnout životaschopná řešení na bázi biologicky odbouratelných plastů jako alternativy k tradičním plastům pro konkrétní široce používané výrobky.
Loni odstartovaný projekt poběží do roku 2023 a do procesu začleňuje 24 partnerů z 11 zemí světa. Zapojené instituce tvoří skvěle vyváženou kombinaci zástupců firem, průmyslu, aplikovaného výzkumu (UTB) i neziskových organizací, kteří mají dlouhodobě v hledáčku plasty, recyklaci a biopolymery.
Výsledky projektu by měly přinést nová a pokroková řešení pro oběhovou ekonomiku, která budou s to dlouhodobě eliminovat kontaminaci moře i pevniny užitými plasty. Plody této práce přispějí k lepšímu pochopení technických, ekonomických a společenských bariér současných aplikací bioplastů a budou sloužit jako solidní základ k tvorbě pokročilé legislativy a dalších investic v této oblasti.
Jak přesně se do hry zapojí naše univerzita? Zeptali jsme se ředitele Ústavu inženýrství ochrany životního prostředí a hlavního řešitele projektu za UTB profesora Marka Koutného, Ph.D.
Jaký je Váš názor na současnou situaci?
Problém plastového odpadu je složitý, protože plasty jsou prostě skvělé a snad až příliš levné. Je ale vidět, že se něco děje a je snaha hledat řešení. V poznámce k nadpisu, jako u jiných komplexních problémů je naivní předpokládat, že je možné to nějak definitivně vyřešit, je potřeba hledat, zkoušet a vyhodnocovat různá řešení.
Jak konkrétně bude Váš ústav na projektu participovat? Jaké dílčí cíle si klade Vaše část projektu?
Základní a použitelné biopolymery jsou dnes známy. Jejich širšími použití však zatím brání kromě ceny také jejich vlastnosti, které zkrátka v některých aplikacích nejsou ideální. Stejně jako u běžných plastů se vlastnosti dají ovlivnit různými aditivy, zde však musíme dávat větší pozor, aby tato aditiva neměla negativní vliv na životní prostředí a nebránila například biodegradaci.
Jaká bude možná aplikace výsledků, co konkrétně byste chtěli změnit?
Výsledkem projektu mají být ukázková řešení (demonstrátory) některých typických plastových výrobků například obaly na potraviny, zemědělské fólie, přepravky na ryby atd., u kterých by měl být vyřešen celý životní cyklus od výroby až po recyklaci, likvidaci či biologický rozklad.
Zapojují se do realizace jen akademici, nebo je tam prostor i pro studenty?
Na projektu se podílí studenti doktorského studia. Kdyby téma lákalo i ostatní studenty, není samozřejmě problém, aby se ve svém volném čase zapojili taky. Je ovšem nutno mít na paměti, že zveřejňování výsledků podléhá schválení vedení projektu. Přece jen je to projekt aplikovaného výzkumu a jsou tam soukromé firmy, které do toho investují vlastní prostředky. Takže téma pro diplomku to asi nebude.
V jaké jste aktuálně fázi?
Jsme v plné práci. Hledáme a testujeme různá aditiva použitelná pro biopolymery, zkoušíme látky, které se používají u jiných plastů, nebo také některé přírodní látky.
Je zapojen nějaký partner, který Vám přijde obzvlášť zajímavý?
Zajímavá je například španělská firma Venvirotech, která vyvíjí systém na výrobu bioplastu z organické frakce komunálního odpadu. Je to technologický start-up, kde jsou většinou velmi mladí lidé. Doufám, že se jim bude dařit.
Proč si myslíte, že to má smysl?
Můžeme přemýšlet a diskutovat za stolem, spousta věcí se dá spočítat, ale svět kolem nás je složitý, takže nakonec nezbývá, než věci prostě zkusit, abychom viděli, jak to funguje. Náš projekt je přesně o tom.
